Velký Kosíř
Kopec Kosíř ( 422 m.n.m.) je plným právem nazýván "Hanáckým Montblakem". Kosíř je posledním výběžkem Drahanské vrchoviny, tvoří velmi významnou krajinnou dominantu rovinaté Hané. Z tohoto místa se otevírá při pěkném počasí krásný výhled do Hornomoravského úvalu, který je na horizontu ohraničen svahy Nízkého Jeseníku.
Rovina pod námi je vlastně šíroká údolní niva řeky Moravy a jijích přítoků. Ještě v 18. století se v území mezi Kosířem a Lutínem nalézalo množství bažinatých slatin, které vznikaly díky vývěrům minerálních vod v bezodtokových místech. Od slatin jsou odvozeny starobylé názvy obcí Slatinice a Slatinky.
Kosíř je opřen mnoha krásnými lidovými pověstmi, např o spletitých podzemních chodbách či o místním strašidle Fajermonovi. Mimo jiné se také tvrdí, že na Kosíři se nachází zlatý poklad. Skutečností je, že zlatý písek se kdysi objevoval v potoku Zlatá stružka při severních svazích Kosíře. V blízkosti tohoto místa stával při okraji lesa osamělý velký balvan tvaru koňské hlavy, proto se zde říká "Kobylí hlava". Místní rolník František Tichý, inspirován pověstmi o pokladu, v minulém století balvan rozrušil trhavinou, avšak zlato nenašel.
Kosíř je proslaven archelogickými nálezy. Na východních svazích Kosíře se nachází pazourkové nástroje lovců starší doby kamenné (paleolit), byla zde nalezena tzv. Kosířská Venuše (torzo hliněné sošky ženy z mladší doby kamenné z kultury lidu moravské malované keramiky). Velmi významné nálezy pocházejí z období pozdní doby kamenné (eneolitu) hradiště v poloze u Varhan, několik mohylových pohřebišť a řada dalších unikátních nálezů z celého období pravěku.
GPS 49°32'53.867"N, 17°3'42.434"E
Ptactvo v zemědělské krajině
Zemědělská krajina zahrnuje celou řadu biotopů, které se liší vegetací a intenzitou využívání člověkem. Podle toho se také liší složení ptačího společenstva.